Geschichte

Kniha s opravdu bohatým obrazovým materiálem přibližuje rozsáhlý archeologický výzkum táborské nádrže Jordán. V letech 2012–2014 provedlo město Tábor její stavební a provozní úpravu. Součástí „obnovy“ se stal také archeologický výzkum včetně průzkumu zaniklých výpustí v hrázi táborského Jordánu, který byl v roce 2014 oceněn Národním památkovým ústavem prestižní cenou „Patrimonium pro futuro“ v kategorii „Objev roku 2013“.

koraújkori tőrténetéből

Habsburgovci a ich monarchia na dlhé stáročia spojili osudy obyvateľov Uhorska, českých krajín, rakúskych krajín, Chorvátska i veľkej časti Poľska. Na teritóriu monarchie vznikla jedinečná viacjazyčná a viackonfesionálna kultúra, ktorá žije dodnes v potomkoch ich vtedajších obyvateľov, v ich mentalite, každodennom správaní i kultúrnom vkuse bez toho, aby sa dokázali dohovoriť spoločným jazykom. Cieľom autorov jednotlivých príspevkov tohto zborníka bolo priblíženie kľúčových udalosti prvých storočí existencie habsburskej monarchie, geopolitického celku, ktorý sa takto v priebehu dejín nikdy nevolal. Spolu s ním sa na javisko dejín dostala aj dynastia Habsburgovcov. Habsburgovci a ich „súštátie“ zohrali v priebehu štyroch storočí významnú úlohu vo všetkých dôležitých udalostiach i procesoch vo vývine európskeho kontinentu. Ich účinkovanie je dodnes hodnotené pozitívne, negatívne i kontroverzne (napr. zastavenie osmanskej expanzie na jedneja násilnú rekapituláciu na druhom konci spektra).

českých zemí a Slovenska.

Procesy industrializace a deindustrializace neměly nikdy výhradně ekonomický ráz. Vždy vycházely z daných kulturních podmínek a samy zanechaly výrazné otisky v kulturním a společenském prostředí, které mnohdy přetrvávají dodnes. Předkládaná kniha se zabývá příčinami a důsledky obou těchto procesů v oblasti kultury a společnosti v Porúří a ve vybraných průmyslových regionech České republiky a Slovenska. Komparativní perspektiva ukazuje, že navzdory regionálním specifikům se v dlouhodobých kulturních účincích dají nalézt pozoruhodné paralely. Publikace je souborem příspěvků, které zazněly na konferenci spojené Česko-německé a Slovensko-německé komise historiků v německém Essenu v roce 2017.

Děkan proti inkvizici. Oběť čarodějnických procesů pohledem významného historika.Šumperský děkan Kryštof Alois Lautner vstoupil do povědomí jako protivník inkvizitora Bobliga v románu a filmu Kladivo na čarodějnice. Kým ale skutečně byl? Jaroslav Čechura ho představuje jako váženého duchovního, který působil na několika místech severní Moravy, než se vrátil do rodného Šumperka. Sleduje jeho dramatický pád: pět let trvající věznění na Mírově a krutou veřejnou popravu, která připomněla osud Jana Husa. Čechura tak vedle portrétu inkvizitora pokládá i druhý díl mozaiky – osud oběti.

Páni z Hradce nebo-li také „páni zlaté růže“ patří k nejstarším a nejvýznamnějším českým a moravským panským rodům. Jejich historie se začala psát již na konci 12. století. Z jeho řad vzešla řada úspěšných politiků a diplomatů (Jindřich I. z Hrace, Adam I., Zachariáš nebo Adam II.) a jejich odkazem jsou např. zámky Jindřichův Hradec a Telč nebo hrad Roštejn.

V dějinách našeho celnictví nenalezneme období, v němž by bylo pracovní nasazení zaměstnanců v resortu celní správy, byť jen malou měrou srovnatelné s intenzitou výkonu této služby v poslední dekádě 20. století. Otevření hranic a bezprostřední přeshraniční provoz spojený s obchodní extází vyžadoval okamžitou transformaci celní správy. Pro účely výkonu náročné služby byl tak na začátku 90. let minulého století zřízen polovojensky organizovaný sbor celní stráže. V podstatě se jednalo o návrat k modelu kooperace prvorepublikové celní služby a finanční stráže, tentokrát však pod jednotným velením. Celní stráž fungovala první roky na stanicích celní stráže podle zadání a její náplní bylo střežení hranice k posílení ekonomické ochrany státu. V druhé polovině devadesátých let, když se zjistilo, že strážní služba v pohraničí postrádá svůj původní význam, pašování přes zelenou ztratilo na lukrativnosti, byla většina strážníků definitivně přesunuta k činnosti na celní přechody a do budov celních úřadů.

Edice pramenů.

Rozvod jako fenomén 20. století? Nikoli. Manželské konflikty se dostávaly před soud mnohem dříve. Edice pramenů Od stolu a lože blíže představuje dvanáct manželských párů, jejichž soukromý život se částečně stal věcí veřejnou.
Jejich osudy nahlížené zblízka boří mýtus o nedostupnosti rozvodových řízení (změna legislativy v roce 1857), přetváří náhled na roli katolických kněží a jejich působení ve farnostech a konečně reflektují celkovou změnu narativu o rozvodech ve společnosti druhé poloviny 19. století. Alkoholismus, nevěra, duševní choroby, a především domácí násilí často nevratně rozvracely rodinné vazby a přinutily společnost redefinovat přístup k rozvodům. Bude rozvod i nadále společenské stigma? Edice pootevírá pomyslná dvířka ke čtení dosud nepříliš známých pramenů.

Monografie se zaměřuje na významného literáta a duchovního Martina Lupáče z Újezda († 1468), který sehrál klíčovou roli v dějinách českého utrakvismu. Kniha analyzuje jeho literární dílo, ideové postoje a historické reflexe, zejména ve vztahu k basilejským kompaktátům, které pomáhal vyjednávat a k nimž se vracel po celý zbytek života.

Obrazy evropského středověku dnes vytváří celá řada vzájemně spolupracujících oborů: historie, archeologie, dějiny umění, filologie, teologie či filozofie. Střetávání různých disciplín a proměňujících se metodologických přístupu vybízí k novému uchopení tradičních a zdánlivě uzavřených témat. Právě tímto směrem se vydává i ediční řada Středověk, jež nabízí jak odborné monografie či tematické sborníky, tak originální prameny a jejich překlady. Důraz je kladen na zpřístupňování a komentování středověkých textů a představování různých podob jejich smyslu.

Hrad a zámek v Bečově nad Teplou patří mezi nejvýznamnější památkové objekty západočeského regionu. Přesné datum založení hradu není známo. Nejstarší zmínky o něm pocházejí z let 1341, resp. 1346, kdy náležel významnému šlechtickému rodu pánů z Rýzmburka. Za Boreše (V.) z Rýzmburka došlo ke stavbě kaplové věže a monumentálního donjonu, které jsou dodnes významným prvkem hradního panoramatu a patří společně s kruhovým bergfritem mezi nejstarší autenticky dochované stavby celého areálu. Na konci 14. století byla hradní kaple znovu upravena a získala zasvěcení Navštívení Panny Marie. V 15. století hrad vystřídal několik vlastníků a na jeho panství dopadaly četné válečné konflikty. Na konci 15. století se jeho novými majiteli stali Pluhové z Rabštejna, kteří z něj učinili svoji rezidenci a provedli na hradě stavební úpravy ve stylu saské pozdní gotiky a také renesance. V roce 1547 však bylo celé panství Kašparu Pluhovi zabaveno pro účast na protihabsburském povstání a hrad nadále většinou sloužil především hospodářským a správním potřebám panství. 

Náboženská bratrstva představují významnou, ale v současnosti stále ještě poněkud nedoceněnou součást duchovního života doby baroka v katolickém prostředí. Jednalo se o dobrovolná sdružení laiků pod vedením duchovních, která organizovala náboženský život svých členů se zřetelem ke spáse jejich duší. Při tom tvořila spojnici mezi světy živých a zesnulých. Současně však také šlo o instituce s velkým významem pro společenský život své doby. Kniha přináší výsledky autorova dlouhodobého výzkumu této problematiky. Tvoří ji tři části.

První seznamuje s podstatou zbožných bratrstev, s jejich vývojem v Českém království od konce středověku do počátku 19. století. Také předkládá sumární pohled na jejich existenci v době baroka, ukazuje, jaká bratrstva v Čechách existovala, kde sídlila, jaké bylo jejich majetkové zázemí apod. Druhou část knihy tvoří katalog 927 konfraternit, která zde existovala v období od Bílé hory do josefínských reforem, kdy byla plošně zrušena. 

Svazek evropského atlasového projektu ke srovnávacím dějinám měst. Obsahuje textovou a mapovou část k dějinám, historické geografii, kartografii a ikonografii lázeňského města Františkových Lázní, tvořících součást „západočeského lázeňského trojúhelníku“.

 Kolektivní monografie přináší sedm kapitol o proměnách způsobů oběhu informací od konce středověku po 18. století. Tematicky se zaměřuje především na úřadování městských kanceláří a písemnou komunikaci měst, věnuje se ale i komunikačním sítím spojeným s diplomatickou činností aristokracie či vrchnostenskou správou.

Podobně jako císařský dvůr měli i aristokraté na svých sídlech mnoho služebníků. Někteří oblé¬kali výrazné a osobité stejnokroje, tzv. livreje, které obvykle odkazovaly k rodovým barvám pána a byly znakem příslušnosti k určitému šlechtickému domu. Ke skupině livrejovaných služebníků patřila pážata, komorníci, lokajové, portýři, kočí, jezdci, kurýři, poslové, lovci, lesnický personál, hudebníci, osobní gardisté a další zaměstnanci šlechtických dvorů. Ty nejluxusnější, tzv. gala livreje, služebníci oblékali jen při slavnostních příležitostech. Měly upoutat pozornost, proto hýřily barvami látek a byly bohatě zdobené portami a pozlacenými nebo postříbřenými knoflíky. V několika případech se dochovala zimní varianta livrejí v podobě nádherně zdobených kožíšků.

Kniha Když služba měla styl obsahuje několik odborných studií a obsáhlý katalog s detailními popisy a fotografiemi desítek livrejí služeb¬nictva významných šlechtických rodů – Trauttmansdorffů, Schwarzenbergů, Metternichů, Clam-Gallasů, Rohanů, Lichnovských, Salmů a dalších, které jsou součástí mobiliárních fondů objektů ve správě Národního památkového ústavu. Nabízí tak vý-jimečnou příležitost nahlédnout do světa a života zámeckých služebníků na šlechtických dvorech od 17. do počátku 20. staletí. Ve vybraných případech jsou připojeny také střihy livrejí, které dokumentují tvaroslovný vývoj tohoto typu oděvu v průběhu tří staletí. U livrejí vyrobených z nejzajímavějších materiálů byly rovněž provedeny technologické analýzy tkanin a chemicko-technologické rozbory použitých barviv. V knize je připomenuto také dámské služebnictvo a téma péče o garderobu. Služebnické livreje dosud nebyly v tomto rozsahu v České republice prezentovány.

Publikace Zámek Hradec nad Moravicí nabízí přehled více než tisíciletých dějin jednoho z nejvýznamnějších moravských sídel. Představuje proměny zámku od přemyslovského hradiště přes gotickou pevnost, renesanční a barokní etapu až po empírovou rezidenci knížat Lichnovských, kteří v ní hostili osobnosti jako Ludwig van Beethoven či Ferenc Liszt.

Kniha vůbec poprvé přibližuje také uměleckohistorický vývoj interiérů, majorátní knihovny i provozního zázemí a nastiňuje podobu mobiliárního fondu a jeho instalace po obnově objektu. Doplněna je i stručnou charakteristikou Červeného zámku, Bílé věže a zámeckého parku.

Publikace Zámek Uherčice představuje jedinečnou historii jedné z nejpozoruhodnějších šlechtických rezidencí na Moravě. Sleduje vývoj zámku od nejstarších počátků přes velkorysou renesanční přestavbu a barokní rozkvět až po dramatické osudy v novověku. Zvláštní pozornost je věnována rodu Collaltů, který je s historií zámku spojený od roku 1768. Procházku zámeckými interiéry doplňuje kapitola věnovaná zámeckému parku a zahradě, která dotváří obraz celého areálu jako harmonického celku.