Kniha řináší vzpomínky Jaroslava Udatného, rodáka z Hájů nad Jizerou, na léta druhé světové války. Byl jedním z těch vlastenců, kteří po okupaci nesložili ruce v klín, ale po dramatickém přechodu střežených státních hranic se dostali až na Blízký východ, aby se tam přihlásili do československé zahraniční armády.
Udatný ve své knížce popisuje události, situace a vztahy, někdy známé i z jiných publikací, ovšem z pozice jejich přímého účastníka a bystrého pozorovatele. Co je unikátní a zvláště cenné, že si třeba všímá také způsobu života obyvatel i našich krajanů v oblasti východního Středomoří, problémů se zapojením Židů a komunistů do naší armády nebo proměn nálady v jednotkách, v nichž sloužili jak mladí chlapci, sotva plnoletí, tak i ostřílení legionáři. Spolu s ním prožíváme drsné útrapy, jež museli vojáci snášet ve výcvikových táborech na kraji pouště, při dlouhé plavbě na lodi Mauretania kolem Afriky do Anglie nebo při nekonečném obléhání přístavu Dunkerque.
