Belletristik

Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20. století se polovina jejího autorského týmu rozhodla soustředit na specifickou část domácí komiksové produkce – obrázkové seriály užívané jako prostředek reklamy. Předkládaná kniha se tak věnuje vztahu komiksu a tiskové reklamy, podrobně mapuje, jaké seriály a jakým způsobem byly užívány k propagaci různých produktů a služeb, a to od roku 1900, prvního doloženého výskytu inzerce ve formě obrázkového seriálu, až po dravá devadesátá léta 20. století. Bohatě ilustrovaný svazek s rozsáhlou obrazovou přílohou připomíná řadu pozoruhodných, leč pozapomenutých komiksových reklamních fenoménů, jejichž tvorbě se věnovali jak v dané době nejvýraznější komiksoví výtvarníci, tak i zkušení propagační grafici. Publikace sleduje i různé kontexty spojení titulních fenoménů či jejich dobovou odbornou reflexi a představuje i nekomiksovou propagační tvorbu nejvýznamnějších osobností, kteří reklamní komiksy tvořili, od Josefa Lady a Ondřeje Sekory po Káju Saudka a Jaroslava Němečka.

íza=Janáček's new lease of life.

Káťa Kabanová a Příhody lišky Bystroušky jsou první opery z posledního desetiletí života Leoše Janáčka – období, které bývá označováno jako skladatelovo „velké stáří“. V těchto dílech Janáček dospěl ve své skladatelské metodě k dokonalému tvaru propojením příběhu, slova a hudby. Publikace zkoumá vznik obou oper v kontextu bouřlivých dvacátých let dvacátého století, kdy se Janáček, narozený v polovině devatenáctého století, musel vyrovnávat s politickými i kulturními změnami danými novým uspořádáním Evropy po konci světové války, vznikem Československé republiky a proměnou paradigmat nejenom hudebních, uměleckých, ale i obecně společenských. Kniha sleduje nejen skladatelovy inspirační zdroje, hledání ideální dramaturgie a kompozičního řešení, ale také inscenační historii obou děl, úspěchy a neúspěchy při prosazování na zahraniční scény, spolupráci s Maxem Brodem a mnoho dalšího. Okrajově pojednává rovněž o Janáčkově Zápisníku zmizelého, o němž skladatel neuvažoval pouze jako o písňovém cyklu, ale detailně promýšlel i jeho poloscénickou, dramatickou formu. Text doprovází bohatý a často unikátní ikonografický materiál.

První souborné vydání korespondence malíře a spisovatele obsahuje 339 dopisů 89 adresátům. Nahlédneme v nich do profesní i soukromé části Čapkova života. Poznáme aspoň zčásti pracovní zákulisí tvorby, jež obohatila české malířství, knižní kulturu a literaturu, jsme svědky sdílení umělcových úvah a názorů. V dopisech přátelům a nejbližším, ale i lidem cizím je patrná zdvořilost a ochota. Závěrečná slova dopisů, jež dala knize název, nejsou jen formální součástí, je v nich také obsažena Čapkova vřelá oddanost umění a úcta k adresátům. Zdrojem edice jsou takřka výhradně rukopisné originály a obsah dopisů je bohatě komentován.

Publikace poprvé představuje kompletní dochovanou korespondenci mezi skladatelem a houslistou Josefem Sukem (1874–1935) a malířem, kreslířem a karikaturistou Hugo Boettingerem (1880–1934). Nabízí jedinečný vhled do jejich profesního i soukromého života. Suk, působící jako houslista v Českém kvartetu a jako pedagog, zde promlouvá jen okrajově o své kompoziční tvorbě. Zato Boettinger, podepisující se často pseudonymem Dr. Desiderius, přináší živé svědectví o koncertech, výstavách i pražském uměleckém prostředí první třetiny 20. století. Jeho kresby, které knihu doprovázejí, dodávají dopisům osobitý vtip a humor. Výsledkem je čtivý a vizuálně atraktivní portrét dvou tvůrců, jejichž přátelství dokázalo překlenout hranice rozdílných uměleckých oborů.

Kniha přináší výbor z korespondence, kterou Vladimír Boudník (1924–1968) adresoval přátelům v letech 1952–1968, tedy až do své smrti. Navazuje na svazky edice Vladimír Boudník a přátelé, vydané galerií Ztichlá klika. Boudníkovy dopisy vynikají mimořádnými literárními kvalitami, jsou rovněž cenným svědectvím o osobnosti a životě tohoto výjimečného tvůrce v době padesátých a šedesátých let 20. století a také pronikavou reflexí společenského a uměleckého prostředí a kulturního provozu. Korespondenci volně provázejí fotografické portréty Vladimíra Boudníka a výběr jeho výtvarných prací.

Vladimír Boudník a přátelé: Milan Albich – Egon Bondy – Zdeněk Bouše – Milan Bubák – Bohumil Flora – Josef Hampl – Bohumil Hrabal – Eliška Hrabalová – Jindřich Chalupecký – Čestmír Janošek – Oldřich Jelínek – Luboš Jína – Jan Koblasa – Jiří Kolář – Eduard Ovčáček – Jaromír Pergler – Marie Reegenová – Jan Steklík – Vladimír Stračovský – Jiří Svoboda – Stanislav Vávra – a další

Petr Motýl patří k autorům, kterým jakoby „to psalo samo“. Příběh o ohni a popelu se nezkrotně valí a čtenář je neustále osvěžován nádhernými výrazy z ostravského i frýdecko-místeckého nářečí. Motýl nás vede na samotný začátek dvacátého století a v nerozsáhlé próze rozehrává konflikt dvou životů – života spjatého s městem, v němž se mohutně rozvíjí hutní průmysl, a životem zakořeněným v horách, v přírodě. Hlavní hrdina Anton Rechtman je mistrem u martinské pece na Karlově huti, jeho milá, Tereza Foldynová, pochází z hor nad Starými Hamry. Motýl zde navíc umně pracuje s nádhernou baladou Petra Bezruče Maryčka Magdonova. Člověk se rád stane „čtenářem, kterého Petr Bezruč hluboko zaryl do své básně, přehluboko, až čtenář už ani nedýchá.“

První svazek Díla Pavla Petra s názvem Ganymedovo ovoce shrnuje juveniilní verše psané v rozmezí let 1982–1991 (v jednotlivých případech ještě s autorovým zásahem a úpravou na samém začátku devadesátých let, nejpozději potom u jednoho textu v roce 1994).

Kniha je rozdělena do oddílů: rok 1982 zastupuje jedna báseň, stejně tak rok 1983 je zastoupený jednou básní (napsanou v Otrokovicích-Štěrkovišti) a roky 1984–1986 obsahují jedenáct básní. Dále je kniha řazena do oddílů – Juvenilia I. (Zrcadla) zahrnující roky 1987–1988, Juvenilia II (Věštby pro chudé, Kořeny skácených stromů, Cesta jižních měst, Velká Morava, Králi, Pastýřův zvonek znící v katedrále) zahrnující roky 1988–1991, Juvenilia III. (Pašije, Moravské ohlasy, Tratě, Okluky, Po paměti, Zmizelé verše) zahrnující roky 1990–1991, v posledním oddíle tiskneme dvě básně z roku 1991 pod názvem Origines.

Scenárista Meir Lubor Dohnal patří k výrazným, byť méně známým postavám československé nové vlny. Spolupracoval s předními slovenskými režiséry jako Elo Havetta, Juraj Jakubisko či Juraj Herz, než byl na začátku normalizace vyhozen z Barrandova. Po podpisu Charty 77 odešel do emigrace, načež se jako scenárista prosadil v Německu – jeho film Marlene byl dokonce nominován na Oscara.

V otevřeném rozhovoru Dohnal vzpomíná na práci s legendami evropské kinematografie, reflektuje léta politické perzekuce i úspěchy v zahraničí. Zároveň sdílí svůj hluboký vhled do scenáristické práce a osobitou metodu vyprávění. Kniha je cenným svědectvím o dějinách filmu, svobodě tvorby i síle příběhu.

Bohumila Grögerová (1921-2014) a Josef Hiršal (1920-2003) prosluli především jako tvůrci experimentální poezie a autoři četných literárních překladů. Jejich rozhlasové hry představují svébytnou a důležitou oblast, která je paradoxně jen velmi málo známá. Tyto unikátní kompozice rozvíjejí principy literárního experimentu po auditivní linii, často byly psány pro západoněmeckou produkci, navíc během normalizačního temna. Monografie spojuje odborný text germanisty Pavla Novotného (pojatý jako interpretační klíč či ‚návod k použití‘) s kompletním vydáním textů her obou autorů. Vydání tedy není pojato jako pouhá edice, ale jako hluboké propojení teorie a zkoumaného textu. Texty jsou opatřeny četnými komentáři. Německy psané hry jsou zde převedeny do češtiny. Prostřednictvím připojených QR kódů lze také slyšet dochovaná zvuková zpracování.

Korespondence Jana Hellera (1925–2008) odhaluje tvář teologa, religionisty a starozákoníka, který spojoval erudici s lidskostí a přesnost s porozuměním lidské situaci. V dopisech psaných po celá desetiletí – rodině, přátelům, studentům i kolegům – se obráží nejen jeho osobní život, ale i duchovní a intelektuální dějiny českého protestantismu druhé poloviny 20. století. Hellerův jazyk je jasný, promyšlený a zároveň vřelý. V každém dopise cítíme člověka, pro něhož víra nebyla teorií, nýbrž způsobem, jak být s druhými a pro druhé. Kniha zachycuje jeho cestu od mladého bohoslovce až po zralého učitele, který dovedl otevírat text i lidskou duši zároveň. Závěrečná část přináší devět nových dopisů – napsaných jeho syny a žáky ke stému výročí narození – jako pokračování rozhovoru, který neskončil.

Poezie Josefa „Bobše“ Rösslera, podobně jako u dalších undergroundových básníků, odráží dobu, ve které vznikala, i komunitu, s níž byla spojená – její nálady, pocity a postoje. Je to poezie vzdoru, útěku a subverze. Pohybuje se mezi marností a svobodou, mezi jazykem mýtu a každodennosti, který je záměrně polidštěn, někdy až zvulgarizován, aby mohl získat nový význam. Rösslerovo psaní je současně gestem – pracuje s fragmenty, asociacemi, ironií i cynismem, přičemž v něm stále cítíme existenciální neklid a hledání přesahující hranice kultury i společnosti. V pozdějším období, kdy zmizel jasný protivník, zůstává hlavní silou jeho poezie jazyk, tentokrát ale nesoucí především znamení přežití v novém chaosu. A i když se Rössler pohyboval mezi významnými literárními osobnostmi (např. Jirous, Zajíček a další), jeho poezie je naprosto svébytná, bez náznaku nápodoby či epigonství.

Od poloviny 70. let dvacátého století až do současnosti vycházely texty Josefa „Bobše“ Rösslera v samizdatových sbírkách, některé básně byly publikovány v samizdatových sbornících.

Do broumovského kláštera přijíždí na literární pobyt spisovatelka Soňa, dcera jednoho z řeholníků internovaných zde od dubna 1950 v rámci akce K, likvidace klášterních řeholníků ze strany komunistické moci. Za Soňou se vypravuje její dcera Ela a na povrch vyplouvají spletité rodinné historie – ale nejen ony.

Součástí knihy je také deník, který si otec protagonistky Václav v broumovském klášteře na jaře a v létě 1950 psal (a po létech komentoval), deník jednoho z jeho spolubratrů z let sedmdesátých i výňatky z deníku akademika Charváta z padesátých let. Realita se mísí s fikcí, vstupuje sem válka na Ukrajině i pohřeb anglické královny stejně jako otázka, kolik vážila Gottwaldova játra. Příběh se odehrává v Broumově a na Broumovsku, zčásti přímo v klášterní zahradě a literárním domku, přitom sama literatura se ukazuje jako záležitost krajně pofidérní.

Vítr bohů slova – sborník k 80. narozeninám básníka a esejisty Miloslava Topinky, se volně inspiruje jeho vlastní iniciativou ze 70. let. Zahrnuje práce od řady českých autorů, kteří se ve svých příspěvcích pokusili ztvárnit svou zkušenost s větrem, oblohou, mraky a hvězdami. Miloslav Topinka se ve své tvorbě zabývá hledáním trhlin – za prostorem, za řečí. Říká, že v poezii jde „bezustání o tutéž základní, bezprostřední zkušenost, prožívanou skrz naskrz, o skutečnost vnímanou celým tělem. A o vědomí souvislostí, zkušenost hluboké jednoty. Člověka s přírodou, s vesmírem.“ Autoři básní, povídek, překladů, esejů, fotografií a obrazů ve sborníku předkládají svůj vlastní pohled na tuto skutečnost a zároveň tak vzdávají poctu tvůrci, který může být oprávněně nazýván vidoucím.

Ve volném pokračování úspěšné knihy Toyen. První dáma surrealismu se její autorka Andrea Sedláčková rozhodla prozkoumat specifickou část malířčiny tvorby. Téměř detektivním pátráním v archivech a v často nikdy nepublikovaných denících a poznámkách pamětníků se jí podařilo rozkrýt a detailně popsat téma prudérním očím dosud skryté – erotickou tvorbu Toyen, Jindřicha Štyrského a dalších autorů v období let 1921–1938. Kniha nabitá fakty nehledá senzace, ale na leckoho může senzačně zapůsobit. A díky poctivému přístupu autorky poodhalit, jak svou sexualitu vnímala sama Toyen i jak pestrá byla škála erotického umění tehdejší doby.

Adolf Hoffmeister byl kreslíř, karikaturista, spisovatel, velvyslanec a organizátor českého kulturního života. Prošel Devětsilem, spolupracoval s Voskovcem a Werichem a setkával se i se zahraničními ikonami jako André Breton, Le Corbusiér, James Joyce či Picasso. Poznejte jeho fascinující soukromí i tvorbu díky této výpravné publikaci obsahující bohaté obrazové i textové dokumenty z archivů rodiny Hoffmeisterů. Odhalíte tak jedinečný osud muže, který prožil a vytvořil to, co jen málo Čechů jeho doby.