Zeitgeschichte

Silná podpora Komunistické strany Československa po druhé světové válce měla své kořeny již v předválečném období. Za první Československé republiky totiž KSČ patřila mezi nejpočetnější komunistické strany na světě a ve volbách dokázala pravidelně oslovovat mnoho radikálně naladěných obyvatel země. Její dobovou sílu podtrhuje skutečnost, že ve volbách v roce 1925 skončila dokonce druhá, jen o pouhých pět desetin procenta. I v souvislosti s nárůstem rozličných antisystémových hnutí v dnešní Evropě se tato kritická edice ptá po způsobu, jakým se komunistická strana snažila skrze tištěná média komunikovat se svými voliči. Vymezuje přitom devět tematických okruhů (sociální otázka, stát, válka, národnostní otázka, náboženství, mládež, ženy ve straně, kultura/volný čas a sovětská utopie), přičemž každý z těchto okruhů je představen v úvodní studii, kde jsou vývoj a podoby propagace KSČ charakterizovány zejména pomocí vybraných dobových článků. Vzhledem k faktu, že KSČ byla jedinou stranou, která ve svých řadách sdružovala zástupce všech národností v zemi, klade tato publikace velký důraz také na zastoupení menšinového komunistického tisku. Edice je doplněna rozsáhlou studií o soudobé ediční praxi a celkovém vývoji meziválečného tisku KSČ. Jako celek tedy kniha přispívá k pochopení toho, proč v prvorepublikovém Československu existovala silná podpora takto radikální politiky.

Kniha je souborem 29 kapitol napsaných 34 autory a autorkami, kteří působí na českých politologických, popř. oborově spřízněných pracovištích. Jejich příspěvky tvoří souhrn toho, jakými otázkami se soudobá česká politická věda zabývá. Přes značný tematický rozsah lze identifikovat několik sourodých celků. První část nese název Politické instituce, kde jsou texty věnované převážně institucionálním a ústavním aspektům moderní politiky, a to jak tuzemské, tak zahraniční. Druhá část se nazývá Strany a sociální hnutí a týká se stranického rozměru politiky. Třetí část se jmenuje Volby, volební systémy a jejich reformy. Poslední část knihy Varia pokrývá další bádání politické vědy v oblasti politické filozofie, sociologie, metodologie společenských věd nebo moderních dějin.

Demokracie je křehká, svoboda není samozřejmost. Česko, Evropa, Západ a svobodný svět jsou konfrontovány s otevřenou nenávistí revizionistických mocností, zejména Ruska, Čína a Íránu, které sní o tzv. post-západním světě, přičemž pohrdají občanskými a lidskými právy. Západní civilizace se ocitla na osudovém rozcestí, ba dokonce nad nebezpečnou propastí, takže je třeba burcovat k občanské odvaze, bez níž svobodná demokratická společnost nemůže přežít.

V rubrice NOVÁ ORIENTACE vyšly v letech 2020–2024 v internetovém deníku FORUM 24 a tištěném Týdeníku FORUM, respektive měsíčníku FORUM 24+, nadčasové texty o historii a kultuře, o intelektuálních otázkách, stejně jako zahraničněpolitických a civilizačních problémech, které kriticky reflektují moderní dějiny i aktuální politické dění a připomínají, v čem spočívá české evropanství a ukotvení v západní civilizaci. Jsou to eseje, komentáře a analýzy se schopností inspirovat a burcovat k tvořivému přemýšlení a svobodomyslnému konání. I proto vznikla tato antologie, abychom našim čtenářům nabídli možnost podívat se na důležité problémy současnosti komplexně a v kontextech.

Podílely se na ní tři desítky autorů, předních českých vědců, intelektuálů a publicistů.

Problematika politických poprav v Československu v období vlády KSČ dlouhodobě přitahuje pozornost veřejnosti. Při zpracovávání tohoto tématu se ovšem mezi badateli v minulosti uplatňoval spíše přístup selektivního výběru určitých kauz, nejčastěji spjatých s nejznámějšími politickými procesy. Předkládaná kolektivní monografie mapuje ve formě jednotlivých životopisných hesel, jež jsou koncipována jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů. V této souvislosti se nevyhýbá ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují. Kromě přiblížení jednotlivých lidských osudů kniha osvětluje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace je čtyřsvazková.

Kapucín Jiří Jan Evangelista Vícha (1923–1997) je znám jen okrajově jako někdejší tajný provinciál, zpovědník řeholnic a také autor jediné sbírky Krajina milost. Kým vším však byl tento kněz, který hledal nové možnosti práce s mládeží, odseděl si polovinu nespravedlivého trestu ve valdické kartouze a po propuštění znovu riskoval, když dával exercicie sestrám v civilu nebo přijímal na místě chybějící představené jejich sliby? Řeholník, který nevnucuje své františkánství, ale po vzoru sv. Pavla („Stal jsem se otrokem všech“, 1 K 9,19–22) se i on stává „boromejkou“ a „notrdamkou“, když těmto sestrám dává nahlédnout do krásy jejich vlastní spirituality. Asi jediný kněz-básník, který napíše svou „ateistickou“ báseň Ztracenec. Kniha se snaží jít po stopách Víchova životního příběhu a s pomocí mnoha pramenů a svědectví ho představit současnému čtenáři.

Leninova teze o tom, že bolševická revoluce musí zvítězit na celém světě, má jeden jediný důvod – z domnělého „ráje“ nesmí být kam utéct. A když přeměna celosvětového řádu nevyšla, musela vzniknout Berlínská zeď i železná opona. Jeden z největších zločinů komunistické totality pokřivil osudy lidem na obou stranách opevněné hranice. Těm na východní straně pochopitelně daleko více. Tato publikace se zaobírá příběhy lidí, kterým se železná opona na naší západní hranici nesmazatelně zapsala do života – nejen v dobrém, ale především ve zlém. Byli to padouši i hrdinové. Ovšem odpovědět si na otázku, kdo byl padouch a kdo hrdina, je v nejednom případě velmi těžké…

V červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích na Třebíčsku výstřely. Zemřeli tři funkcionáři Místního národního výboru. Třebaže již druhý den byli pachatelé dopadeni, využil komunistický režim událost jako záminku k likvidaci nepohodlných osob v kraji. Režim rozpoutal jednu z největších represivních akcí v dějinách Československa s cílem urychlit kolektivizaci a vznik zemědělských družstev, což se mu do té doby na Třebíčsku a jižní Moravě nedařilo. Komunistická strana vyhlásila boj vlastnímu národu. Popravy, deportace celých rodin a konfiskace majetku zastrašily celý kraj. Publikace Průvodce Babický případ odhaluje v kontextu tehdejší doby pozadí, samotný průběh případu i jeho následky pro místní obyvatelstvo. Představuje důležité osobnosti a místa spjatá s touto kauzou.

Tématem této publikace je životní příběh sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a historie jeho propagandistického pomníku, který stál v letech 1980–2020 na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči. Jeho autory byli sochař Zdeněk Krybus a architekt Vratislav Růžička. V zemi, kde vládla od konce druhé světové války Komunistická strana Československa, byla po 21. srpnu 1968 umístěna početná okupační sovětská vojska. Je příznačné, že slavnostního odhalení Koněvovy sochy se zúčastnil i jejich nejvyšší představitel. Po roce 1989 se Koněvův pomník stal předmětem sporů, které odrážely různé pohledy na minulost. Doslov napsal historik architektury Zdeněk Lukeš. Kniha je vybavena řadou dobových fotografií a archivních dokumentů.

římskokatolické církve.

Kniha ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927–1963. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934–1942 a opět 1945–1961, se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokato¬lické farnosti. Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, s jejichž pomocí ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka – duchovního správce i statutárního zástupce – v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontex¬tem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin.Kniha ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927–1963. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934–1942 a opět 1945–1961, se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokato¬lické farnosti. Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, s jejichž pomocí ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka – duchovního správce i statutárního zástupce – v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontex¬tem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin.

Rudolf Hrubec (1914-1944) byl čelným propagátorem parašutismu, hybnou silou proslulých výsadů ze západu a k tomu skvělým vypravěčem a pozoruhodným stylistou se svérázným smyslem pro humor. Předkládanou knihu tvoří především jeho soukromé i služební deníky, hlášení a návrhy z let 1939-1944 opatřené kritickými poznámkami a doprovázené řadou fotografií. Závěr se věnuje okolnostem letecké a rodinné tragédie.

Miloš Zeman rok a půl po odchodu z Hradu sepsal doma v Lánech svoji poslední knihu. Účtuje v ní s nejvyšší ústavní funkcí i řadou politiků, s nimiž se během svého prezidentování setkával. Nešetří takřka nikoho, ani sebe... Poprvé se také otevřeně vyjadřuje k řadě "kauz", které se okolo něj neustále objevují ve veřejném prostoru. Knihu doplnil o bohatou fotogalerii a také své zásadní projevy z desetiletého působení na Pražském hradě.

dějinách. Band 1 + 2.

Dvousvazková publikace představuje problematiku ukrajinského (integrálního) nacionalismu a aktivit Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády (tzv. „banderovci“) s důrazem na dění v Československu. Dle starší literatury a dobové publicistické produkce se jednalo o proces značně násilný a dodnes využívaný v pokusech o diskreditaci ukrajinského vládního režimu i ukrajinské státnosti jako takové. Chronologicky sleduje témata vzniku a vývoje ukrajinského nacionalismu, jeho formativní období, ideologickou náplň, činnost struktur v Československu i v zahraničí v letech 1918–1960. V neposlední řadě jsou analyzována mylná či zavádějící tvrzení, jež otázku ukrajinského nacionalismu a jeho struktur provázejí. Problematika násilných aktivit ukrajinského podzemí v Československu i v zahraničí je neúměrně zveličována, navíc především strukturami hlásajícími svou kontinuitu s těmi, které se samy dopustily rozsáhlejších zločinů a svými metodami ukrajinské podzemí nejednou inspirovaly a proti kterým ukrajinští povstalci bojovali. Doložené aktivity ukrajinských nacionalistů v Československu obecně neměly primárně násilný charakter, reakce státu na ně byla většinou neadekvátní a přijatá opatření ve výsledku uškodila oběma stranám. Práce primárně vychází z výzkumu provedeného v archivech v České republice, v Polsku a na Slovensku a z odborné literatury domácí i zahraniční provenience.

Kniha obsahuje vzpomínky třiapadesáti pamětníků ze severní Moravy z období 2. světové války, sovětské okupace, komunismu… Jde o jedinečné lidské osudy, je to kniha o zapomenutých hrdinech, o lidech, kteří se báli, nacházeli a ztráceli sílu, obětovali se za to, co si dnes tolik užíváme – svobodu.

Příběhy vychází z autentických výpovědí pamětníků, které navazují na projekt občanského sdružení Post Bellum. Kniha obsahuje bohatý fotodokumentační materiál.

1938-1945.

Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření. Tomuto cíli bylo podřízeno i územní a prostorové plánování, urbanismus a architektura a stavitelství obecně, které lze chápat nejen jako součást ideologizovaných okupačních technik a projev kulturního imperialismu, ale zejména jako prostředek ekonomizace prostoru. Důraz na moderní charakter nacismu, který se tímto způsobem prosadil, je zřejmý. Předkládaná kniha analyzuje generální osídlovací plány na vybraných centrálních místech v českých Sudetech (Liberec, Karlovy Vary, Ústí a Opava), Protektorátu Čechy a Morava (Praha a Brno), na území bývalého Slovenského státu za fašistické vlády (Bratislava) a v Polsku (Varšava, Krakov, Vratislav). V tomto kontextu hrály profesionální skupiny plánovačů klíčovou úlohu. Prosopograficky jsou proto hodnoceny osobní sítě, neboť návrh a výstavba nebyly často výlučně v rukou plánovačů z nacistického Německa; do procesu se mnohdy zapojovali i místní odborníci. Studie si klade za cíl vědecké zhodnocení dichotomie mezi ideologickými a socioekonomickými faktory této kolaborace.

Übersetzung aus den deutsch. Original: Die Ökonomisierung des Raums (Berlin 2020)

V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti.

Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost ani co bylo jeho úkolem. Šlo o „imperialistického“ agenta? Válečného zločince? Odkud a kam vlastně šel? Přisvojil si cizí idntitu? V jeho občanském průkazu sice stálo jméno Karel Novák, ale v dnes už odtajněných spisech vystupuje pod krycími jmény „N-44“, „Neznámý“ či „Marťan“. Jeho sousedé a známí mu přezdívali „Karel špion“. Jeho tajemství odolávalo tvrdým výslechům i drogám a vlastně odolává dodnes. Otazníky je obestřena i jeho smrt na počátku osmdesátých let.

Autor zpracoval jeden z nejtajemnějších případů Státní bezpečnosti na základě archivních materiálů, které čítají stovky stran. Příběh muže bez minulosti, Karla Nováka, zasadil do dobového kontextu s cílem zodpovědět nejen otázku, kdo to byl Karel Novák, ale také proč po dlouhá tři desetiletí vzbuzoval tak velký zájem Státní bezpečnosti.