Zeitgeschichte

Untertitel: Nacistická národnostní politika v českých zemích.

Ve své nejnovější práci se německý autor Detlef Brandes zabývá především opatřeními a plány nacistického Německa ohledně dalšího nakládání s českým obyvatelstvem Protektorátu Čechy a Morava, které zahrnovaly „rasové“ hodnocení, asimilaci, přesídlování a začlenění do Velkoněmecké říše. Cílem „národnostní politiky“ bylo okupovaný prostor germanizovat. Autor popisuje nejen konkrétní události mezi roky 1938–1945, ale sleduje i dlouhodobé cíle třetí říše, pro jejichž realizaci mohly být během války položeny základy a měly být dokončeny až po vítězství tažení na východě. Všímá si situace jak v Protektorátu, tak i v tzv. Říšské župě Sudety. Brandesova kniha je pro českého čtenáře velmi cenná tím, že na základě archivních údajů detailně a věcně informuje o průběhu a rozsahu vyvlastňování a odsunu českého obyvatelstva po záboru Sudet i po vyhlášení Protektorátu, jakož i o rozsahu germanizačních plánů a míře jejich realizace německými a protektorátními úřady. Pečlivě vytvářená mozaika, složená z nesčetných archivně podložených faktů, mezi jiným jasně ukazuje, že nelze zpochybňovat dlouhodobé nacistické záměry, mířící k násilné „rasové“ selekci a následné asimilaci většiny českého obyvatelstva. Autor rovněž na základě studia nacistické germanizační politiky přesvědčivě dovozuje, že tyto snahy zavdaly československé exilové vládě důvody k pozdějšímu odsunu německého obyvatelstva. Rovněž orientaci na SSSR pak shledávala exilová vláda méně nebezpečnou než germanizační záměry okupační správy. Übersetzung aus dem deutschen Original: Umvolkung, Umsiedlung, rassische Bestandaufnahme.

Z obsahu: Politický život. Veřejná správa. Německé a české bezpečnostní orgány. Čeští fašisté a aktivistické organizace. Odboj. Židé. Kultura, architektura a stavebnictví. Tisk a cenzura. Zásobování a sociální situace obyvatel. Bombardování města - protiletecká ochrana. Osvobození.

Kniha se zabývá fenoménem střední Evropy v interdisciplinární perspektivě. Sleduje tři tematické roviny, které zahrnují středí Evropu jako historický koncept, jako součást Evropy a jako myšlenkový svět. Jednotlivé kapitoly se zaměřují na vymezení pojmu střední Evropa a jeho proměny, stejně jako na události formující středoevropský prostor či myšlenkové stereotypy ve středoevropském prostoru a tradici společenských věd a hnutí.

Untertitel: Čtyři rozpravy z konference Evropa a Česko 2113.

Záznam čtveřice rozprav z konference Evropa a Česko 2113, kterou Knihovna Václava Havla uspořádala spolu s Ace Academy v prostorách Amerického kulturního centra v Praze v květnu 2013: I. Historie (Miroslav Bárta / Ivo Budil / Václav Cílek / Václav Drška / Martin Kovář / Michal Stehlík), II. Sociologie (Jeroným Klimeš / Stanislav Komárek / Jaroslav Petr / Jitka Rychtaříková / Jan Sokol), III. Ekonomika, vize, katastrofismus i výtvarné umění (Petr Hlaváček / Petr Koubský / Zdeněk Kudrna / Jan Macháček / Daniel Münich / Zbyněk Petráček / Tomáš Pospiszyl), IV. Příroda (Václav Cílek / Lukáš Čížek / Vladimír Kokolia / Vojen Ložek / Jan Zrzavý).

Untertitel: Američtí vojáci ve Velichovkách 8. května 1945.

Americká mise do Velichovek byla významnou událostí posledních dnů války. Dohodly se na ní a provedly ji obě bojující strany po bezpodmínečné kapitulaci. Obě strany měly zásadní zájem na zachování životů svých vojáků. Američané po dohodě s Brity navrhli vyslat vojenskou misi, jež měla s polním maršálem Ferdinandem Schörnerem, velitelem armád  Mitte, projednat kapitulační podmínky a přesvědčit jej o nutnosti jejich dodržení. Německé vrchní velení ve Flensburgu souhlasilo s touto akcí a podle dohody určilo pro misi svého styčného důstojníka plk. Meyer-Detringa, přednostu plánovacího odboru OKW. Hlavním důvodem tohoto rozhodnutí německé strany bylo, aby co největší počet německých vojáků padl do zajetí americké armády. I když se nepodařilo zcela vyloučit následné bojové střety i po této misi, je jisté, že ustupující německé jednotky zanechaly těžké zbraně na místě, kde je zastihl rozkaz. Tím bylo nepochybně zamezeno dalším velkým a zcela zbytečným ztrátám. Autor tohoto textu se pokusil shrnout dosavadní poznatky o misi a doplnit je novými pohledy a autentickými fotografiemi.

Po roce 1953 pozvolna docházelo (zpočátku téměř nepozorovaně) k uvolňování mezinárodního napětí a začalo dlouhé období koexistence dvou systémů. Československo tento vývoj víceméně kopírovalo. Lidem se začalo „volněji dýchat“. V mnoha oborech a odvětvích byly položeny základy budoucího rozmachu šedesátých let, nicméně i v letech 1954–1962 se mnoha lidem nežilo lehce. Vrcholila kolektivizace se všemi svými stinnými stránkami, Státní bezpečnost stále pronásledovala velké skupiny „nepřátelských elementů“, lidé v sobě nesli pocit křivdy a zlost z peněžní reformy realizované náhle v roce 1953…

Tato kolektivní monografie předkládá téměř pět desítek příspěvků, jejichž autorky a autoři nahlížejí na léta 1954–1962 z různých úhlů. Vznikla tak mozaika života československé společnosti. Místo zde mají jak regionálně zaměřené texty, tak i studie o celospolečenských tématech, jakými jsou například zemědělství, kulturní vývoj, problematika církví, role odborového hnutí či KSČ ve společnosti nebo situace ve vědě a sportu.

Untertitel: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu (1948-1968-1989).

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci poměrů, v nichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému myšlení, jež vyžadovalo občanskou odvahu.

Dokládá, že na fakultě byli mezi studenty i pedagogy jak lidé, kteří by tu ve svobodných poměrech neměli co pohledávat, tak erudovaní odborníci, vystavení ideologickému tlaku a kádrovému prověřování, v horším případě pak dohledu tajné státní policie. Šířeji se věnuje především událostem roku 1989, podmínkám i průběhu politického převratu, a snaží se postihnout dědictví minulosti v dalším vývoji fakulty.

Vznik knihy „500 hodin k vítězství“ iniciovalo město Plzeň ve snaze připomínat úlohu amerických vojsk při osvobozování českého západu i západní Evropy od nacismu v letech 2. světové války. Kniha je sestavena v prvé řadě ze vzpomínek pamětníků – válečných veteránů, kteří se podíleli na osvobozování Čech. Nalezneme mezi nimi pěšáky, zdravotníky, tankisty, letce. Jejich často emotivně laděné vyprávění čtenáře zavede do doby, kdy se oblasti západních Čech i samotné Plzeňsko proměnily v místa, kde vrcholil mocenský zápas mezi Velkoněmeckou říší a demokratickým Západem. Výpovědi amerických válečných veteránů, od r. 1990 opakovaně se do Plzně vracejících, doplňuje velké množství dobových fotografií, vztahující se většinou ke konkrétním osobám. Do knihy svými vzpomínkami přispěli např. E. Ingram, S. R. Hodges, E. Petersen nebo K. S. Jones, čtenář v ní však nalezne také poutavě napsanou výpověď osvoboditele Plzně, plukovníka Ch. Noblea, kterou poskytl jeho syn Ch. Noble Jr. Připomenout je vhodné také vzpomínku na generála Pattona, kterou zpracoval jeho vnuk a vzácný host plzeňských Slavností svobody George Patton Waters nebo vyprávění o veliteli 16. obrněné divize, sepsané jeho dcerou Isabel Pierce Wardovou. Text in Tschechisch und Engl.

Komiksový příběh navazující na již vydané svazky: Češi 1918, 1938, 1942 a 1992. Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Na první jednání Občanského fóra s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele...

Untertitel: Konec skupiny armád Střed.

Počátkem května 1945 se na území Českých zemí nacházelo poslední velké německé bojeschopné uskupení – skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera. Okolnosti jejího konce dodnes představují příslovečné „bílé místo“ českých dějin.

V důsledku poválečné oficiální komunistické teze o včasném příchodu Rudé armády jen málokdo ví, jak zásadní byla úloha Českého květnového povstání, které mělo za následek ústup Schörnerovy skupiny k demarkační linii mezi americkou a Rudou armádou. Známý vojenský historik Tomáš Jakl nabízí na dramatické události května 1945 zcela nový pohled – z perspektivy poražené strany!

Untertitel: Odkud vzlétali a kde přistávali letci československého a českého vojenského letectva.

Poutavě zpracovaná publikace nabízí komplexní přehled stálých a polních (záložních) letišť letectva ČSR od roku 1918 do začátku fašistické okupace. Pamětníkům umožní zavzpomínat na dobu a místa jejich služby v našem letectvu a mladší generaci ukazuje, jak silné bylo naše letectvo, připravené bránit naši suverenitu. Kniha obsahuje dokumentární fotografie, plány letišť, tabulky, mapky, informace o rozmístění útvarů a jednotek letectva, vybavení leteckou technikou, záběry z provozu atd. Některé dokumenty byly tajné a sloužily pouze potřebám MNO a GŠ.

Untertitel: Vzpomínky MUDr. Lothara Grünwalda-Gronského.

Životní příběh olomouckého rodáka zachycující jeho mládí, studium a posléze emigraci a život šéflékaře dělostřeleckého pluku Čs. samostatné obrněné brigády, ale i jeho příbuzných, kteří se stali oběťmi holocaustu. Doplněno dosud nepublikovanými dobovými fotografiemi a dokumenty.

Untertitel: Život a legendy.

Životopis přemyslovské princezny a zakladatelky kláštera Na Františku. Ve své komplexní monografii o historii Anežského kláštera, vydané ve druhém přepracovaném vydání ve Vyšehradu v roce 2011, doc. Helena Soukupová, uznávaná historička umění zaměřující se na řádovou architekturu středověku, představila dějiny a význam nejdůležitějšího Anežčina díla. Nyní autorka věnuje pozornost osobnosti Přemyslovny v bohatství jejích rozměrů: v její charitativní činnosti a založení špitálního řádu křížovníků s červenou hvězdou, kterým zajistila první organizovanou péči o nemocné na našem území, stejně jako její angažovanosti v řádu sv. Františka a založení prvního zaalpského kláštera klarisek a aktivního podílu na formování ženské části františkánského řádu. Autorka oceňuje Anežčin hluboký duchovní život a důslednost, ale všímá si i jejího smyslu pro reprezentaci státu a přemyslovského rodu. Anežka Přemyslovna, jedna ze svatých ochránkyň českých zemí, spolu s králi Václavem I. a Přemyslem Otakarem II. napomohla včlenit Čechy mezi nejkulturnější země Evropy a v galerii velkých postav českých dějin jí patří nepřehlédnutelné místo.

Untertitel: Narativní analýza sporů o demolici domu hrůzy u Radbuzy.

Publikace je věnována příběhu Kulturního domu Inwest v Plzni, na jehož pozadí se autorka snaží vymezit pojem poloveřejnost, resp. poloveřejný prostor. Věnuje se fenoménu přivlastnění čili apropriace prostoru a zamýšlí se nad nakládáním s veřejným prostorem v souvislosti se změnami po roce 1989, přičemž naznačuje, jak neoliberální diskurz ovlivňuje nazírání na prostor. Zmiňuje rovněž argumentaci poukazující na komunistickou minulost stavby, která má být jedním z důvodů pro její demolici. Autorčiny vývody a pozorování spočívají jednak na propracovaném teoretickém základě, jednak na analýze autentických vyjádření řadových občanů Plzně, magistrátních úředníků, aktivistů a architektů. Publikace je rovněž opatřena rozsáhlým seznamem literatury vztahující se k předmětu.

Příběh o záchraně donedávna nejsilnější české pravicové strany. Renomovaný profesor politologie chce dostát tomu, co napsal, a proto vstupuje na podzim 2013 do politiky a stává se předsedou Občanské demokratické strany. Věří totiž, že jedině vlastní aktivitou je možné měnit věci kolem nás a pečovat o demokracii. V knize najdete nejvýznamnější promluvy a texty, které dokumentují obnovu ODS a zápas o demokratickou politiku, ale také jasné politické pozice i argumenty o potřebě moderní pravice a konzervativních hodnot. Součástí je i kritický projev ke straníkům, který původně neměl být zveřejněn.