Zeitgeschichte

Trotz der Grenze : Migrationsprozesse im tschechisch-deutschen Grenzgebiet .  Příspěvky z odborné konference, Cheb 27.-29. května 2013.

Z obsahu: Migrace raného novověku a 19. století v česko-saském prostoru. Vzdělanostní migrace v české-německém prostoru v 16. a raném 17. století. Regulace překračování hranic v období rekatolizace Chebu v první polovině 17. století. Mobilita učedníků do vybraných podkrušnohorských měst ve 2. polovině 16. století a v 17. století. Československý kulturní transfer v desátých a dvacátých letech 20. století. Vietnamský obchod a česko-německé příhraniční kontakty. Text in Tschechisch und Deutsch.

Z obsahu: Maltézští rytíři v jihozápadních Čechách: Komendy Měcholupy, Obytce, Dožice a specifika jejich obsazování, držby a správy. Ignác Eduard Zelinka (1774–1829) a jeho působení ve funkci nadlesního západočeských panství Františka Josefa hraběte z Vrtby. Rukopisné modlitební knížky z pozůstalosti loketského archiváře Heinricha Zimmermanna. Vandrovní knížky a jejich držitelé: Putování tovaryše Josefa Krátkého. Cech kloubučníků v Domažlicích a příběh mistra Jana Srny.Hohenzollernská lesní správa v letech 1852–1916 na příkladu velkostatku Železná Ruda. Výstavba okresní všeobecné jubilejní nemocnice Františka Josefa I. v Klatovech. Fotografický archiv malíře Karla Špillara.

Mýtus-realita-identita.

Kolektivní monografie podává dějiny tzv. reálného socialismu prostřednictvím netradičně pojaté historie vybraných metropolí střední Evropy jak státního, tak národního významu (Praha, Varšava, Bratislava, Krakov, malé české město Písek), v komparaci s kapitalistickou Vídní, metropolí Rakouska. Analyzuje vysoce zajímavá dramata měst i jejich lidí, dramata, která se odehrávala pod příkrovem uniformní šedi a řízené unifikace. Budovatelské nadšení, ale i represe nového režimu vůči „nepřátelům“ jsou analyzovány na indikátoru národní a národně městské mytologie, jež vytvořily unikátní směsici s internacionální mytologií.

Untertitel: Paměti agrárníka Oldřicha Suchého.

Komentované vzpomínky právníka a prvorepublikového poslance za agrární stranu Oldřicha Suchého nabízejí osobitý pohled na politické a společenské zrání mladého, meziválečného Československa, těžké období druhé republiky, nacistické okupace, na okolnosti komunistického převratu v únoru 1948 a kruté poměry padesátých let. Suchý byl za své postoje po celou válku vězněn v nacistických věznicích, především v koncentračním táboře Sachsenhausen, a po únorovém převratu tři roky v komunistických kriminálech a pracovních táborech. Po propuštění byl jako tehdy mnoho schopných a vzdělaných lidí donucen pracovat v dělnických profesích. V svých pamětech líčí kruté podmínky nacistických i komunistických věznic a lágrů a také zničující rozklad demokratických hodnot. Knihu doplňují přílohy (např. projevy Emila Háchy, svědectví politického vězně Josefa Sobotky). Třetí část knihy tvoří studie „Oldřich Suchý, agrární strana a totalitní režimy“ historika a editora knihy Jaroslava Rokoského, která osud O. Suchého zasazuje do dobových souvislostí.

Československo-sovětská smlouva podepsaná v Moskvě 12. prosince 1943 vyvolává především v české a slovenské publicistice a historiografii stále celou řadu emocí. Ba co víc, její existence se promítá i do oblasti politiky a jejím prostřednictvím je ovlivněn častokrát i celospolečenský postoj. Bylo tomu tak od samého jejího vzniku, počínaje mezinárodním vyjednáváním o jejím podpisu v roce 1943. Výzkum tohoto tématu československých státních dějin díky rozsáhlému bádání v našich i zahraničních archivech (zejména velmocí protifašistické koalice) stále pokračuje. Důkazem je i tato kolektivní monografie, ve které sine ira et studio objasňujeme, co skutečně tento standardní mezinárodní smluvní akt pro Československo znamenal. Rovněž předpokládáme výklad, který se pokouší odstranit nános nepravd, omylů a mýtů z minulosti.

Monografie přináší nejen odborné veřejnosti pohled založený na nejnovějších výzkumech a poznatcích české i světové historiografie.

Untertitel: KSČ a SED po roce 1985.

Martin Štefek ve své komparativní studii dává nahlédnout za fasádu zdánlivé jednoty vedení Komunistické strany Československa (KSČ) a Jednotné socialistické strany Německa (SED) po roce 1985.

Na základě výzkumů archivních pramenů čtenářům odkrývá logiku fungování politického procesu v režimech sovětského typu a problematizuje vžitou představu o jejich strnulosti. Kontrast mezi československým a východoněmeckým případem autor demonstruje na odlišném způsobu reflexe sovětské perestrojky. Dokumentuje spory o koncepci specifické verze československé reformy a popisuje frakcionalismus a rozpad do té doby velmi stabilního předsednictva ÚV KSČ. V případě východoněmecké situace ozřejmuje důvody ostražitosti špiček SED vůči Gorbačovově politice a poukazuje na rozdíly ve způsobu zpracování reformních podnětů přicházejících ze Sovětského svazu. Relativizací konvenční představy o monolitických centrech moci kniha (znovu)otevírá diskusi o limitech aplikace konceptu totalitarismu.

Untertitel: Rodinný tábor terezínských Židů v Auschwitz II, - Birkenau.

Šoa neboli nacistické vyhlazování Židů se v Čechách dosud pojímá jako cosi cizorodého – ne jako specifická a přitom neoddělitelná součást národní tragédie, ale jako osud „těch druhých“. Stručně řečeno: zdejším symbolem nacistické krutosti jsou Lidice, jejichž příběh zná každý školák, ale jen málo lidí ví, že v noci z 8. na 9. března 1944 byly v plynových komorách zavražděny téměř čtyři tisíce Židů z terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau a že to byla – vedle obdobných vražd z počátku července téhož roku – největší masová vražda čs. občanů během druhé světové války a v moderních dějinách vůbec. Rodinný tábor zřídili nacisté ve vyhlazovacím centru v Birkenau v září 1943. Jeho prvními obyvateli se stali Židé z Čech a Moravy deportovaní z ghetta Terezín. Bylo jich několik tisíc, mužů, žen a dětí – a všichni měli v dokumentech předepsanou šestiměsíční karanténu, po níž mělo následovat Sonderbehandlung neboli „zvláštní zacházení“. Tento termín označoval v úřední řeči nacistického Německa zabití člověka bez soudu, z rozhodnutí státních orgánů, usmrcení v plynové komoře. Karanténní lhůta vypršela právě v březnu 1944. Kniha Adama Drdy zachycuje historii rodinného tábora, především na základě vzpomínek několika desítek lidí, kteří přežili. Obsahuje rovněž dobové snímky a fotografie Radovana Kodery z cyklu Stopy holocaustu, zachycující zbytky rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau.

Untertitel: Klaus, Pithart, Rychetský a Zeman v rozhovorech o společnosti a politice.

Čtyři čeští státníci, čtyři rozhovory, čtyři unikátní pohledy na novodobé dějiny. Kniha rozhovorů s Václavem Klausem, Petrem Pithartem, Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem vychází při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu. Rozhovory mapují nejen vzpomínky těchto osobností na listopad 1989 na klíčové milníky posledního čtvrtstoletí (ekonomická transformace, rozpad Československa, vstup do Evropské unie, posuny ve stranickém systému, role Václava Havla), ale přinášejí i zamyšlení, co nám 25 let svobody přineslo i vzalo.

Untertitel: Vzpomínky a úvahy.

Krátce po devadesátých narozeninách českého historika docenta Jaroslava Opata (*11. dubna 1924) vycházejí jeho memoáry, v nichž se poutavým literárním stylem ohlíží za svými dramatickými životními osudy v peripetiích českých dějin 20. století.

Na jejich stránkách sledujeme autorovu nelehkou cestu za vzděláním, prožitky z totálního nasazení ve Vídni za druhé světové války, ideové a politické hledačství v prvních poválečných letech, nadšení a rozčarování z „nových zítřků“, opakované střety a konečný rozchod s komunistickým hnutím a následnou persekuci, vrcholící údělem disidenta, ale také dlouholetou úpornou badatelskou práci na líše novodobých českých dějin, balkanistických a masarykovských studií i jeho rozhodující roli při obnově Ústavu T. G. Masaryka a vzniku Masarykova ústavu Akademie věd v devadesátých letech.

Dílo přibližuje osobnost svého tvůrce, vysvětluje vývoj jeho názorů a postojů, zpřítomňuje nám poměry, osobní vztahy a rozpoložení, v nichž v různých dobách žil a pracoval, a představují mnohé pozoruhodné, známé i dnes již zapomenuté postavy, které potkal na své životní pouti. Spontánní osobní svědectví namnoze přerůstá individuální rozměr a přechází v nadčasovou generační bilanci, upřímně a otevřeně se vyrovnávající s mnohými problémy naší nedávné minulosti.

Untertitel: Historie kriminalistiky u četnictva na území České republiky.

Publikace „Století četnické kriminalistiky“, kterou vydá nakladatelství Svět křídel v Chebu je završení črvrtstoletí trvající vědeckovýzkumné činnosti JUDr. Michala Dlouhého, Ph.D., který na uvedené téma zpracoval diplomovou a rigorózní práci na Právnické fakultě UK Praha a disertační práci na Policejní akademii ČR. Vědecké bádání autora je věnováno organizaci četnictva na našem území a jím vykonávané pátrací službě. Kromě toho je Michal Dlouhý autorem třinácti původních knih z oblasti literatury faktu, které naučně populární formou popisují působení četnictva na našem území a kriminální případy řešené četníky. Publikace je pojata jako naučně populární, obsahuje reálie, skutečné kriminální případy a řadu obrazových příloh.

Untertitel: Týden po týdnu, den po dni.

Projekt Znovu89 připravil Český rozhlas jako živou reportáž z přelomového roku 1989. Z doby, kdy pukaly ledy a vznikal svět tak, jak ho známe dnes. Záměrem autorů nebylo vytvořit jednostrannou agitku ani odbornou historickou práci. Chtěli život v roce 1989 připomenout jednak těm, kteří jeho události před čtvrtstoletím sami intenzivně prožívali, ale především jej představit těm mladším, kteří neměli možnost jej zažít vůbec. Proto se věnovali nejen politice, ale i kultuře, sportu a každodennímu životu. Usilovali přitom o zábavný a srozumitelný, ale pokud možno komplexní obraz doby. Aby vše nebylo jen smrtelně vážné, spojili síly s autorem komiksu Opráski sčeskí historje, jehož vtipné a ironické postřehy dodaly událostem potřebný nadhled. Snad si ho po 25 letech (ne)vyrovnávání s minulostí můžeme dovolit. Nyní můžete události přelomového roku prožít znovu nebo poprvé na stránkách stejnojmenné knihy.

V meziválečné době nejznámější Češka ve světě. Senátorka. Předsedkyně Ženské národní rady. Čím chtěla své zemi, zvláště ženám, prospět? O čem se hovořilo na mezinárodních ženských fórech? Jak žila, s kým se přátelila? „Kterak ji popsat! Skvělá, hluboká, krásná, láskyhodná, inspirátorka. Koná vše celým srdcem, nic napolo.“ Jiné vrstevnice o ní říkaly, že je idealistkou, úžasnou rétorkou, krásnou, vzdělanou, dynamickou, dokonalou organizátorkou. Plamínková dala národu první poslankyni, ženám volební právo, zamítla celibát učitelek, navrhla moderní rodinné právo, prosazovala ženy do státní správy a diplomacie. Mluvila k ženám, které v divadle sedávaly v přízemí i na druhé galerii. Setkala se s prezidenty a králi. Měla projevy v kongresové hale ve Washingtonu, v prostorách Sorbonny, Westminsterského opatství, Reichstagu a Paláce národů. Díky ní byly v Praze postaveny Ženské domovy a dům Ženského klubu českého. Padla za heydrichiády. Populárně naučný životopis Františky Plamínkové je zpracován rok za rokem, s využitím korespondence, tisku, senátních projevů a fotografií.

Untertitel: The different conceptions of provenance research, documentation and identification of looted cultural assets and the possibilities of international co-operation in Europe and worldwide.

Proceedings of an international academic conference held in Poděbrady on 8-9 october, 2013.

The international conference will point to the diverse conceptions and interpretations of provenance research implemented mainly in the European countries as well as in the world and will also highlight the requests made on this research by the various subjects of the restitution process.We believe to bring together all those, whose activities are focused on the Nazi-era looted cultural objects and their return back to the original owners or their heirs.