Kunst

Aus dem Vorwort: Pokud k nejoblíbenějším kapitolám evropské malby patří nizozemská zátiší, pak nizozemská žánrová malba zajisté patřila a patří k nejvyhledávanějším a nejosvědčenějším sběratelským artiklům doby baroka. Tato kategorie malby se totiž, zprvu s odstupem pod rouškou náznaků a s dotykem symboliky, proměnila v jedinečné médium, na jedné straně zrcadlící přísloví a lidová rčení 16. století, na straně druhé vstupující na práh drmatické doby náboženských válek a odboje vůči španělské nadvládě.

Přitom republika spojeného Nizozemí (nepřesně označovaná Holandská republika, "Holandsko") při ústí řek Rýna, Šeldy a Mázy vznikla v roce 1585 poté, kdy severní provincie se ubránily proti španělské nadvládě, pod níž nadále spadaly především Flandry a Brabant. Po vzniku samostatné Republiky spojeného Nizozemí se žánrová malba ozvala naplno, se vzdemutým sebevědomím. Její program byl pro zemi v politickém i ekonomickém ohledu nadmíru žádoucí. Dokladem toho byly obrazy přístavišť nebo trhové scény s přemírou domácích i exotických produktů. Posléze se nizozemské žánry stávaly žádaným artiklem i v zahraničí. A pokud již v poslední třetině 14. a počátkem 15. století nabývaly česko-nizozemské vztahy na intenzitě a docházelo k bližšímu sepětí se západoevropskou kulturou, předevěím s Burgundskem a Flandry, pak "zlatý věk" holandské malby přivedl tyto kontakty k ke svému vrcholu. Nizozemské umění pronikalo do šlechtických obrazáren měrou nevídanou. Množství dosud nezpracovaných děl nizozemských mistrů, ale i obrazů jejich následovníků, soudobých i pozdějších kopií vedlo k projektu jejich postupného, tématického zpracování.

Vzhledem k tomu, že řada nejkvalitnějších děl ze šlechtických sbírek bylůa začleněna do specializovaných centrálních institucí, pro získání ucelenějšího obrazu jsou i tato díla předmětem našeho zájmu.

Vzhledem k vymezenému rozsahu publikace však bylo přistoupeno k užšímu vymezení tématu "žánrová malba", na něž bude navazováno v dálších tématicky řešených pracích (historie, portrét, krajina ad.)

Kniha Fenomén Knížák vznikla u příležitosti 75. narozenin jedné z nejkontroverznějších postav současného českého dění.

Publikace představuje Milana Knížáka jako umělce a výtvarníka i průřezově čtenáře seznamuje s jeho názory občanskými, společenskými, politickými, manažerskými i pedagogickými. Kniha také obsahuje velmi zajímavé texty, které vyjadřují osobní názory prof. Knížáka na myšlenky a působení Václava Klause jako politika a ekonoma, a naopak texty Václava Klause, které v různých obdobích vývoje české společnosti (někdy i polemicky) věnoval postojům Milana Knížáka. V knize nechybí ani malá ochutnávka umělcova díla i jeho stručný životopis.

Nahlédněte do myšlenek Milana Knížáka a seznamte se s jeho odvážnými i zásadovými názory. Zjistěte, jak vidí své okolí on, a porovnejte, v čem se v jeho názorech shodujete a kde se rozcházíte?    

Kniha, kterou právě držíte v ruce, patří do kategorie regionální literatury, ale svým zaměřením a obsahem přináší na skalní svět Teplických a Adršpašských skal zcela jiný pohled než všechny doposud známé publikace o této oblasti.

V knize Tváře skal jsou popsány životní osudy více než osmdesáti rytců a malířů, výtvarníků profesionálů i amatérů, které v posledních třech stoletích spojilo jedno jediné téma: zobrazit adršpašsko-teplické skalní scenerie.

Kniha nabízí bohatý obrazový doprovod, ze kterého si každý čtenář může udělat vlastní představu o době, výtvarném stylu a použitých technikách, se kterými jednotliví interpreti pracovali; přičemž mnohá výtvarná díla reprodukovaná v této knize jsou širší veřejnosti doposud neznámá a mnohá z nich jsou zde publikována poprvé. Nejeden z výtvarníků překvapí svým osobitým pohledem a výtvarným rukopisem, kterým vtiskl skále svoji individuální představu – výtvarnou tvář…

Katalog malíře Jiřího Petrboka (1962), vedoucího ateliéru kresby na Akademii výtvarného umění, odkazuje zejména na výstavu „Hell3 JDC Revisited, 1998–2015“, která mapovala jeho odkazy a reflexe na tvorbu Dina a Jakea Chapmanových (jejich dílo bylo reprezentativně představeno na výstavě „Slepý vede slepého“ v pražské Galerii Rudolfinum). Jiřího Petrboka tvorba bratrů Chapmanových inspirovala k vytvoření rozsáhlého souboru maleb. Pro autora je charakteristické, že se k zdánlivě dokončeným obrazům vrací, doplňuje je a dotváří bez ohledu na to, zda jde o dílo, které již bylo před tím vystaveno či reprodukováno. To částečně osvětluje a ospravedlňuje jeho alchymistické manipulace s převzatými motivy – dotváří a přemalovává díla jiných umělců. Při tvorbě obrazů Petrbok vystupuje spíše jako hudební skladatel, jenž vedle sebe dává hudební tóny, postupně je přidává či odebírá, zkouší různé harmonie a akordy. Výlučnosti katalogu dodává, že místo úvodu je „Povídka o umělci Jiřím Pertbokovi“ od Jakea Chapmana, která byla napsána speciálně pro tuto příležitost. Text in Tschechisch und Engl.

Spolek výtvarných umělců Mánes se stal iniciátorem a spolupořadatelem společně se Správou Pražského hradu výstavy MÁ VLAST – POCTA ČESKÉ KRAJINOMALBĚ, která bude probíhat v Jízdárně Pražského hradu v roce 2015. Krajinomalba patřila a patří celosvětově k divácky a návštěvnicky nejpřitažlivějším výtvarným okruhům. Krajiny coby všeobecně srozumitelné a emočně sdílné obrazy evokují jednoznačně pozitivní pocity jako domov, rodina, svoboda, vlast, harmonie. Cílem výstavy je posílit vědomí náležitosti k zemi, k místům domova jednoho každého z nás, a to prostřednictvím jedinečných uměleckých artefaktů – obrazů našich předních krajinářů.

Šesté pokračování sborníku Památky jižních Čech opět přináší rozsáhlejší studie i drobnější zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Nově je zahrnut oddíl krátkých aktuálních informací o nově prohlášených památkách i nejvýznamnějších průzkumech, opravách a restaurování. Medailony věnované dějinám jihočeské památkové péče se tentokrát věnují dvěma památkářským osobnostem spojeným se schwarzenberskou stavební a archivní správou v první polovině 20. století: Janu Sedláčkovi a Karlu Tannichovi. Předchází jim výsledek archivního průzkumu okolností, které vedly k bourání věží středověkého opevnění Českých Budějovic. Delší texty rozkrývají fakta o – ve své době vážně míněných – záměrech doplnění kaskády vltavských přehrad a zaplavení významného množství památek, dále úspěšné restaurování proslulé nástěnné malby s pozdně gotickými tanečníky na hradě Zvíkov či dlouhé anabázi barokních knihovních skříní pocházejících z komunisty zrušeného kláštera Lnáře. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Kolenecké obory (David Tuma), židovském hřbitově v Jindřichově Hradci (Iva Steinová), renesančních stavitelích zámku Komařice (Jan Salava) a zejména rozsáhlý chronologicky koncipovaný přehled o jihočeských historických zvonech (Radek Lunga).

.... v Náchodě. 

Historička umění Julie Jančárková sleduje na základě jedné z nejkvalitnějších sbírek ruského umění z Galerie výtvarného umění v Náchodě obecnější téma. První část knihy přibližuje čtenáři na příkladech nejvýznamnějších jmen a děl ruské kultury dějiny ruského výtvarného umění od konce 18. století. Autorka se do hloubky zabývá i ruskou emigrací, jak v bývalém Československu, které pro výtvarnou emigraci hrálo zásadní roli, tak ve Francii, především v Paříži, i v dalších zemích, jako byly Itálie, USA… Studie je psána s fundovaným zaujetím, se znalostí reálií zejména ruského prostředí, s porozuměním a citem, dokonce s jemným humorem. Významné je rovněž podchycení kontextu s evropským prostředím. Druhá část – katalog žánrově pestré náchodské sbírky – obsahuje vedle biografických medailonů umělců slavných, známých i nově objevených také barevné, často celostránkové a dvoustránkové reprodukce atraktivních děl, jejich popisy a „životopisy“. Knihu uzavírá bohatý dokumentační materiál – soupisy: výstav ruského umění, katalogů k nim, zahraniční i domácí literatury o ruském umění, četných uměleckých spolků, škol a institucí. Kniha je opatřena jmennými rejstříky v českém a ruském jazyce a obsáhlým resumé v ruském a anglickém jazyce. Pro široký záběr, hloubku analýzy a bohatý obrazový materiál je kniha doposud nejzásadnějším příspěvkem do mapování dějin ruského umění, který v Čechách vyšel.

Výstavní katalog představuje G. B. Piranesiho, který patří mezi největší osobnosti italského umění 18. století. Školený architekt a scénograf se do dějin zapsal především jako mimořádný grafik, jehož originální výtvarný jazyk je obdivován do dnešních dnů.

Ve své rozsáhlé tvorbě zobrazoval hlavně městské veduty, antické památky Říma a blízkých měst. Velké uznání získal Piranesi i díky své archeologické práci, jejíž výsledky zobrazoval ve výtvarně velmi poutavých grafických albech. Od 19. století se jeho nejznámějším dílem stal cyklus imaginárních vězení nazvaný Carceri (Žaláře), který učaroval mnohým umělcům a literátům.

Ateliér K.O.V. Koncept, Objekt, Význam. Sedm let / K.O.V. Studio Concept, Object, Meaning. Seven Years Publikace představuje vybrané studentské práce Ateliéru K.O.V. z období let 2007–2014 a je dokumentem a svědectvím o neutuchajícím kreativním procesu, konceptuálním a analytickém uvažování, o hledání podstaty věcí na pomezí umění a designu… Ateliér pod vedením Evy Eisler vychovává umělecké šperkaře a designéry a vede studenty k tomu, aby pochopili význam i těch nejmenších detailů či fragmentů komplexní struktury a jejich uplatnění v rámci celku v návaznosti na design, architekturu a volné umění. Díky možnosti experimentování s nejrůznějšími materiály, aplikacemi a technologickými postupy může student pak najít široké uplatnění v oboru. Obsahem publikace jsou eseje předních českých a zahraničních odborníků (Toni Greenbaum, Petra Matějovičová, Florian Hufnagel), studentské texty na aktuální téma, dokumentace z instalací, workshopů, zahraničních stáží a informace o úspěších studentů Ateliéru K.O.V. včetně biografických a bibliografických údajů. Grafický design Petr Bosák a Robert Jansa. Text in Tschechisch und Engl.

Katalog výstavy. Jan Kubíček patří k nejradikálnějším představitelům racionálního umění u nás, jeho počátky jsou krajinářské. Kolín zobrazil i v cyklech Město svítí, Město v noci, Člověk a město. Kubíček sám toto "realistické" období v lásce příliš neměl, proslavil se více například lettristicky vypracovanými díly, například zkoumá kruh v díle Geometrie kruhu (1965), nicméně vystavená raná díla mají na zatím poslední výstavě v kolínském divadle řadu obdivovatelů. Už jeho první expozice v Regionálním muzeu Kolín spolu Jiřím Balcarem a Vladimírem Hájkem s vzbudila v roce 1953 značný rozruch.

Katalog výstavy. Alva Hajn se narodil 3. července 1938 v Polních Chrčicích. Jeho dílo je monumentální jak množstvím, tak kvalitou. Alva Hajn je považován za geniálního osamělce, za outsidera, podobně jako Bohuslav Reynek, Karel Šlenger, Alén Diviš nebo Josef Váchal.

Katalog výstavy. Text in Tschechisch und Franz.

Katalog k výstavě. Martin Mainer (1959-)                                  

„...vrstvení horizontu a mnoho perspektivních úběžníků, průhledů za stožáry barev, opakující se pole vody, ostrovy a lodě, hemžení figurek, opakování všeho v různých tóninách mě v začátcích práce v mysli připomínalo barokní fugu...fuga a blues...blues je to kvůli barvě a možná také kvůli náladě...název výstavy je tedy odvozen od hlavní barvy, fotbalu, pocitů při práci a dřeva...opakování třeba i jednoslovných manter v duchu při malování je mojí libůstkou a pracovní pomůckou, vytváří se tím jakýsi ochranný obal či pole úsilí a směr a taky cíl cyklu a nechává mě klidným i nad pomalostí nebo rychlostí i marností...   (část textu z katalogu k výstavě).

Kniha věnovaná fenoménu šlechtického sběratelství. Můžeme v ní názorně sledovat proměnu vztahu k výtvarným dílů a jejich využití. Zatímco hrabě Maxmilián Thun (1638–1701) je chápal spíše jako nedílnou součást honosné výzdoby svých nových sídel, pro jeho potomky představovaly již předmět usilovné a poučené sběratelské činnosti. Význam thunovské sbírky lze spatřovat především v tom, že se její fondy se alespoň částečně dochovaly do dnešních dnů. Vrcholné období nepochybně představuje doba hraběte Jana Josefa Thuna (1711–1788). Je ovšem paradoxem, že právě z tohoto období se dochovalo vůbec nejméně archivních dokladů. Identifikaci obrazů z jeho rozsáhlé sbírky, která byla ovšem po jeho smrti rozdělena mezi potomky a částečně rozprodána, dnes umožňuje pouze jeho vlastnická značka. Sbírka obsahuje  portrét Antona Fuggera, jednoho z nejmocnějších obchodníků a bankéřů 16. století, a dále obrazy zakladatele rakouské barokní malby Johanna Michaela Rottmayra, které představují zlomek někdejšího, mnohem početnějšího, postupně znovu identifikovaného souboru.

Vzdálení pozorovatelé : Katalog výstavy Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 26/3-24/5 2015 a Východočeské galerie v Pardubicích 10/6-28/9 2015 :  Vystavující umělci: Alena Kotzmannová, Karolína Mikesková, Tomáš Moravec, Jan Pfeiffer, Anna Ročňová, Lucia Sceranková, Pavla Sceranková.